Je správné strašit komunistama?

Ano byla to neskutečná hrůza! 

Každej musel do práce a to si ještě mohl vybírat, zda přijme práci, kde se upíše třeba na 10 let a oni mu dají podnikový byt nebo nenávratnou půjčku na stavbu rodinného domku. Například jistota, že pokud budu makat a neudělám průser, budu mít práci třeba až do penze, lidi neskutečně deptala. 

Neskutečné násilí bylo pácháno na nemocných. Místo, aby byl vybírán regulační poplatek u lékaře a poté v lékárně včetně tučného doplatku jako v každé demokratické společnosti za léky, odbyli pacienta tím, že za jeden recept musel zaplatit jen jednu korunu.

A co teprve vnucování sociálních jistot, že po odpracování 40 let má člověk právo na penzi. Ženský si vybrečely oči do krvava, když odcházely do důchodu po porození dvou dětí již v 55. letech. Kolik lidí tenkrát snilo o tom, aby mohli dělat o 10 - 15 let déle.

Po operacích se dělo lidem také bezpráví. Zpravidla 6 týdnů se člověk zotavoval v nemocnici a poté doma. Vůbec mu nebylo dopřáno sladkého pocitu hrůzy, zda ho po návratu do práce hned nepropustí. A co teprve když Vás do půl roku po operaci poslali do lázní. A ti komunističní tyrani nám nedali žádnou možnost finanční spoluúčasti. Ne přátelé, nedali nám možnost zaplatit si ani třetinu.

Bylo to opravdu děsivé a devastující období našich dějin. Z lidí a hlavně dětí se stala bezcitná zvěř. Za komunistů mladší vstávali v autobuse, aby pustili sednout ty starší. Dnešní mladí již znají svá práva v demokratické společnosti a pěkně zůstanou sedět.

Již nikdy nechci zažít sociální jistoty ani morální zhoubu, která tenkrát panovala.

 

O Schwarzenbergově prezidentství bylo možná rozhodnuto už v roce 2008

Vladimír Stwora

18.1.2013

Jsme jako na šílené housenkové dráze. Ještě před týdnem (10. ledna) jsem zde varoval před potetovaným Vladimírem Franzem a Fischerem, litoval jsem Okamuru. O Schwarzenbergovi řeč příliš nebyla. Ani zde na Zvědavci, ani v jiných médiích. Po prvním kole je všechno jinak. Myslím, že raketový postup Karla Schwarzenberga překvapil mnohé. Včetně mě. Nějak nám nedošlo, že je to černý kůň, nebrali jsem toho spícího kandidáta vážně. A on je najednou v čele. Jak to?

---

Četl jsem mnohé analýzy jeho raketového postupu. Většina se shoduje v tom, že Karel Schwarzenberg měl a má k dispozici špičkový mediální tým, který nedělá chyby. Podařilo se jim vytvořit obraz usměvavého aristokratického politika, příliš bohatého na to, aby ho někdo uplatil, odvážného, čestného, dokonce (svatá prostoto) pro-národního. Jeho slabosti byly přetaveny v přednosti, jeho pochybné skutky (a že jich je) byly šikovně upozadněny. Profesorka Dvořáková na PL například vysvětluje jeho popularitu u mladých středo- a vysokoškoláků:

„Když před časem řekl Schwarzenberg to, že když se nudí, tak spí, velmi tím potěšil středoškoláky, kteří si berou toto krédo často právě za své. Tím se s ním ztotožnili a mezitím třeba už i postoupili na vysoké školy. Většina studentů i tam ale umí tuto filozofii ocenit. Navíc je jim zřejmě sympatický konzervatismus knížete spojený s tím, co je jejich generaci také blízké. Kníže s čírem může zabrnkat na strunu sympatií skutečně řadě mladých lidí. V neposlední řadě bych v tom však viděla i to, že mladí lidé mají ještě v paměti pohádky z dětství, kdy hodný král Miroslav zachrání zemi – a vidí ho právě v Karlu Schwarzenbergovi. Navíc v člověku, kterého v určitých ohledech propojují s Václavem Havlem, který se stal také pro řadu mladých lidí ikonou“

Mimo to se za Karla postavila řada významných umělců, často lidí s morálním kreditem: Jiří Menzel, Věra Čáslavská, Svěrák, Michal Prokop, David Koller. Podpora těchto až dosud slušných a čestných veřejných osobností zmate mnohé. Je pro mě záhadou, proč to udělali. Nechápu. Ostatně i taková Marta Kubišová nedávno vyjádřila podporu Pussy Riot. I když to přímo nesouvisí se Schwarzenbergem, je to něco, nad čím bychom asi měli přemýšlet. Je to demence stáří nebo něco jiného? Umělci, kteří by měli být srdcem a duší národa, selhávají. A s sebou strhávají ty, kteří jim věří.
A pak je tady jeden fenomén, který se zdráhám přijmout, ale zřejmě bude nutno jej také započítat. Postupující debilizace národa. Jak mi včera napsal jeden člověk v emailu, kde cituje profesora Hoschla:

Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Proč se o tom dnes zmiňují?

Pro oblast intelektově podprůměrnou, když pominu stavy patologické, jsou charakteristické některé rysy, které si možná všichni neuvědomujeme, a neuvědomujeme si je zejména tehdy, jestliže se stýkáme na univerzitě pouze mezi sebou. Jestliže jedinec, který je v této intelektové kategorii, má nějakým způsobem rozumět světu, má-li se v něm nějak pohybovat a má-li ho nějak uchopit, musí si ho drasticky zjednodušit. Těmto lidem - je to tedy polovina národa - uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa, a to, co z tohoto světa v jejich očích zbývá, se dá rozdělit na celkem jednoduché, většinou protipolne elementy. Někdy se tomu říká černobílé myšlení. Někdo je buď dobrý, nebo špatný. To, že hranice mezi dobrem a zlem neprochází ani mezi novými a starými strukturami, ani mezi komunisty a nekomunisty, ale srdcem každého člověka, to uniká. Podobně unikají i jiné komplikovanosti.

Chcete důkaz? Jsou jich tuny. Před chvíli se jeden takový exemplář zvěčnil i na Zvědavci: „Je možné volit komunisty nebo Švarcenberka. Tedy volba je v tomto případě jednoduchá.“
Svatá prostoto! Zde máte i důkaz toho, že demokracie v jakékoliv formě prostě nemůže fungovat. Třetina národa by musela být zbavena hlasovacího práva pro hloupost. A není to o neochotě akceptovat cizí názor. Je to o pudu sebezáchovy. Tihle jedinci aspirují na Darwinovou cenu blbosti, průšvih je, je-li jich více, může jejich názor převážit a potopit i ty inteligentnější.
Ale možná na tom až tak nezáleží. Možná je to vše je ještě zamotanější. Domnívám se, že o Schwarzenbergově prezidentství bylo rozhodnuto už před pěti léty: v roce 2008. A žádné hlasování to už nemůže zvrátit.
Možná jste si všimli, že skupinu Bilderberg tvoří něco jako vnitřní jádro (sem patří jistě Zbigniew Brzezinski, Henry Kissinger, David Rockefeller, nizozemská královna Beatrix a zhruba desítka dalších, často pomazaných hlav), kolem kterého se shlukují současní kapitáni nadnárodních korporací (ti se mění častěji) a pak tam občas zvou jedince zvenčí. Někdy jsou ti jedinci na seznamu oficiálních hostí, někdy někdy ani to ne. O Bushovi starším se spekuluje, že byl také představen na Bilderbergu, ale záznam o tom není. Z těch, o kterých to víme, je pak zajímavé sledovat jejich příští hvězdnou kariéru.

Politik	Rok pozvání na Bilderberg	V úřadu
Margaret Thatcherová	1975	1979 – 1990
Gordon Brown	1991	2007 – 2010
Tony Blair	1993	1997 – 2007
Colin Powell	1997	2001 – 2005
Gerald Ford	1964,1966	1974 – 1977
Bill Clinton	1991	1993 – 2001

Ne vždy si Bilderberg zval opičky na představení se před tím, než „byli zvoleni“ do úřadu. Občas to bylo i naopak nebo v průběhu jejich úřadu. Například Condoleezza Rice byla ministryni zahraničí v letech 2005 – 2009, na Bilderbergu se byla představit až v roce 2008. Ti, kteří zvou vycházející politiky, nejsou padlí na hlavu a dobře vědí, že by si vzorku pravidelně se opakujících „zvolení“ jen jednou pozvaných hostí lidi všimli.
Všichni politikové z výše uvedené tabulky byli pozváni jen jednou (kromě Forda, tam si asi nebyli jistí a bylo třeba druhé interview) a později v úřadě napáchali hodně škod, šli proti zájmům svých voličů a prosazovali neoliberální agendu mega-bohatých.
Abychom to tedy zkrátili, Karel Schwarzenberger byl pozván na Bilderberg v roce 2008. Předpokládám, že byl tak, jako ostatní mouřenínové, zvážen, otestován, zda se bude hodit, zda je dostatečně tvrdý (natvrdlý), a následně mu byl přidělen úkol. „Budeš 'zvolen' příštím prezidentem v ČR,“ řekli mu. „Nestarej se o to, jak. To zařídíme. Tvým úkolem bude prolomit Benešovy dekrety a vrátit Sudety Německu. Plus zavedení eura.“
A tak se také stalo. Stane.
O Hitlerovi se mluvit nesmí, ale jeho plány jsou jeden za druhým uváděny v život. Tiše a nenápadně. Hospodářské ovládnutí Evropy Německem tak nějak zahrnuje i plán na zvětšení území Německa, urvi kde se dá (je to ostatně současný trend i dalších potápějících se západních zemí), a jde až do takových detailů jako zběsilý hon na kuřáky.
Čechy a Morava jsou sice vytunelovány a vydrancovány, ale ještě stále je co krást. Vyrabovali a rozprodali prosperující průmysl, zničili zemědělství, vyvlastnili mnohé cenné budovy a objekty. Ale teprve teď přijde to hlavní. Půda. Území. Jestli si myslíte, že mapa České republiky je po válce trvalá a hraniční čára neměnná, mýlíte se. Němci se nikdy nesmířili se „ztrátou“ území. Nazývají to krádeží. Tvrdí, že Česko vlastně nikdy neexistovalo, pro ně to byla Bohemie a pohraniční území jim prý vždy patřilo, tedy nejméně od 13. století, kdy je pozval král Přemysl II. Že to byli právě Němci, kteří z neúrodných pohraničních oblastí vytvořili prosperující kolonie, vybudovali průmysl a vůbec – naučili divochy – nás – tak nějak žít. Civilizovali nás. A že na to území mají právo.

Němci mají dosti pák a dosti prostředků, aby svůj vliv prosadili. Mnoho starých šlechtických rodin pochází z Německa a Rakouska. Ostatně Merkel byla v roce 2005 také hostem Bilderbergu.
A co se prolomení Benešových dekretů týče, v pozadí jsou stejné šlechtické rody, které se v posledních létech vracejí na výsluní a doufají znovu získat dříve ukradený majetek.
Tady už nejde o obvyklé rozkrádání dřívějšího bohatství země, tady jde o likvidaci českého území, české státnosti a českého národa. A klíčem k tomu všemu je Karel Schwarzenberg za nadšeného potlesku zdebilizovaného národa.
Troufám si předpovědět jedno. Brzy přijde doba, kdy budeme se slzou v oku vzpomínat prezidenta Václava Klause. Vemte na to jed.

13 důvodů proč nevolit Schwarzenberga

1. Nikdy normálně nepracoval, tudíž nemá žádnou představu o životě obyčejných lidí.
2. Neumí dobře česky a má již svůj věk.
3. Chce dát státní vyznamenání bratrům Mašínům.
4. Nechce zrušit rovnou daň z přijmu (95% zemí EU ji nemají)
5. Nechce zrušit anonymní akcie ( tím podporuje špinavé peníze a korupci).
   (Tyto akcie mají jen Kostarika,Marshallovy ostrovy a ostrovy Nauru a Vanuatu)
6. Nechce omezit a zdanit hazard.
7. Nechce zákon o prokazování nabytí majetku (95% zemí EU ho mají)
8. Nechce zákon o obecném referendu.
9. Nechce zrušit regulační zdravotnické poplatky (nic neregulují).
10. Nechce zrušit II.pilíř důchodové reformy (hrozí krach fondů, nízké resp.žádné výnosy).
11. Nechce zrušit Senát (zbytečná, drahá státní instituce).
12. Nechce zrušit zákon o církevních restitucích (tím zadlužuje každého občana ČR na mnoho let)
13. Je předseda strany TOP09, která preferuje bohaté mafiány na úkor střední třídy a důchodců..(spolu s ministrem Kalouskem poškozuje 90% obyvatel ČR).

U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard

David Rath je politickým vězněm a nikdo mi nevymluví, že to je jinak. Pokud by to
bylo tak, že naše policie pod vedením Kubiceho a jeho nohsleda Červíčka, opravdu
odstíhá všechny tunely páchané politiky, musela by být ve vězení i Vlasta Parkanová,
Drobil, Vondra, Bendl a další a další politici. Možná to chtěl udělat Lessy, a tak byl
odstraněn.
U Davida Ratha jde, podle mého názoru, o něco úplně jiného. Za jeho zatčením a
nakládáním s ním hůře než s Breivikem je Kalousek. V tomto přesvědčení mě utvrdil
sám nejlepší ministr financí galaxie, který svými návrhy jenom potápí českou
ekonomiku a okrádá lidi. Jako důkaz svého   triumfu nad svým největším kritikem a
odpůrcem Rathem uspořádal se svými spolustraníky pochod, při zahájení kampaně
do krajských voleb, pochod z Rathových Hostivic do Buštěhradu. Byl to Kalouskův
výsměch a jeho césarovský triumf!
David Rath byl totiž jediným poslancem v celé sněmovně, který viděl Kalouskovi a
Hegerovi pod prsty při jejich snaze zprivatizovat zdravotní pojišťovny. Věděl, jak to
chtějí udělat a důrazně na to upozorňoval. A měl pravdu, vždyť první kroky ke
zprivatizování pojišťoven již nastaly. Sloučily se tři soukromé zdravotní pojišťovny
v jednu. Zatím jen tři .
Všechny zdravotní pojišťovny dostávají ročně na dvě stě šedesát miliard korun, tedy
pokud lze Rathovi, který tuto cifru veřejně v televizi před svým zatčením veřejnosti
sdělil, věřit. A to už je pořádný balík peněz. A právě proti tomu Rath bojoval. Vědě l
totiž, co by nastalo, pokud by se to těm dvěma podařilo. 
Nastal by americký systém. Tam je to tak, že majitelé pojišťoven určují lékařům koho
léčit, jakým způsobem léčit a kolik mohou nebo   smějí do toho kterého pacienta pustit
peněz z pojišťoven. Navíc  si americké soukromé pojišťovny samy stanovují výši
pojistného, a to je tak vysoké, že téměř polovina občanů USA na zdravotní pojištění
vůbec nemá. I tento údaj pochází z veřejných zdrojů a právě zdravotnictví a jeho
nutná reforma byla hlavním argumentem  Baracka Obamy v předvolebním boji a toto
téma nastolil i nyní.
Tahle vláda, ať už v podání ODS nebo TOP 09 chce jediné, připravit pro své
kamarádíčky miliardáře, co nejlepší podmínky, aby mohli ještě více bohatnout, a to
jde jenom tak, že se okrade většin a národa. Klausovou privatizací přišel stát o biliony
korun, padají cifry i přes dva biliony. Už nám nezbylo téměř nic, všechno patří
zahraničním majitelům a jejich zisky odcházejí   z republiky. Na čem by mohli různí
Chrenkové a spol ještě více zbohatnout?  Na zdravotním pojištění, lépe řečeno na
zdravotní dani. A proto se Heger a Kalousek snaží zdravotní pojišťovny nacpat do
nenasytných rukou soukromníků.
Tomu ale ve sněmovně bránil právě Rath. Ať už je jakýkoliv narcis, hulvát či arogant,
v tomto případě  měl velkou pravdu. A tak musel zmizet ze scény. A opět tomu
posloužil, jako v roce 2006, mouřenín Kubice. Ratha zavřeli a ačkoliv u nás dle
ústavy platí presumpce neviny, Rath byl médii předem odsouzen. A jde to tak daleko,
že je  mu bráněno v jeho ústavním právu, a to v práci ve sněmovně.
Pokud by měla být naše Ústava dodržována a platily by zákony, musel by být David
Rath dovážen na každé jednání sněmovny, měl by právo hlasovat a vůbec plnit
zákonnou funkci zvoleného poslance. Takhle je levice oslabena o jeden hlas.
V současném rozpoložení sněmovny je to velice důležitý hlas. A proto mu to je
znemožněno. Návrh poslance Humla, aby byla dodržena Ústava a Rath mohl ve
sněmovně řádně pracovat, byla pravicí zamítnuta.
Proč asi?
Kdysi, při prezidentské volbě Václava Havla, byl na jeden jediný den uvězněn
poslanec Sládek. Hlasoval by totiž proti Havlovi, a ten by nebyl zvolen. Také kvůli
vymyšlenému obvinění. Případ Ratha je totožný. Za čtyři měsíce vazby nebyl
obviněn. Zřejmě se Kubiceho policii ještě nepodařilo vyrobit takové důkazy, které by
obstály před soudem.
Mám v rodině schopného ajťáka a udělali jsme si pokus. Namluvil jsem na diktafon
několik různých informací a on má slova přes počítač srovnal tak, že měla úplně jiný
význam. A vůbec nic jsem nepoznal, nebylo to totiž možné. I tohle dnes dokáže
šikovný expert a počítač. Takže nějaké odposlechy mohly být docela klidně patřičně
upravené. Neříkám, že byly, říkám, že mohly.
Už po zatčení Ratha jsem se informoval u známého bývalého vysokého policisty,
plukovníkem byl, než odešel znechucen od policie, zdali lze na   bankovkách zjistit
otisky prstů. Už tenkrát mi sdělil, že je to velmi, ale opravdu velmi obtížné, nicméně
by se mohlo něco objevit. Rath má v ruce posudek, že na žádné bankovce, ale ani
na krabici od vína není žádný jeho otisk.
Zajímalo mě také, zdali policie   podle čísel bankovek v krabici od vína bude zjišťovat
jejich původ. Mám informaci, že bankovky pocházely z  ostravské banky. Nikde jsem
se ale nedozvěděl, zdali policie podle záznamů z kamer, neboť jsme sledováni na
každém kroku, zjistila, kdo vlastně ony peníze vyzvedl. Buďto tuto informaci policie
tají nebo se prostě nehodí do krámu.
Zkrátka, v kauze Rath je podle mého názoru tolik nejasností, podivností, že jsem
nabyl dojmu, že celý jeho případ je vykonstruovaný. Navíc, když již existují znalecké
posudky na všechna výběrová řízení z inkriminované doby a případů a pokud Rath
ve sněmovně nelhal, dokládají, že se v těchto případech rozkrádání nezúčastnil, a
proto se domnívám, že je politickým vězněm.
A ještě jedna věc mě, na závěr, zarazila. Rath musí být ve vazbě, aby nemohl
ovlivňovat svědky a jinak mařit vyšetřování policie nebo páchat další trestnou činnost.
Útěk za hranice je v jeho případě nesmysl. Jak to, že Vlasta Parkanová, vydaná ke
stíhání  stejně jako Rath, není ve vazbě? Ona se nemůže domlouvat se svědky? Ona
se nemůže dohodnout, především s Kalouskem, který má v jejím případě prsty, o
tom, jak má vypovídat?   Komu nejvíc prospěje její nezatčení? Jí, samozřejmě, ale
především Kalouskovi, a tak je na svobodě, vesele se může na vyšetřování
připravovat, hlasovat ve sněmovně spolu s  pravicí a vše je v pořádku.
Jsem strašně zvědavý na soudní jednání s Rathem, jsem strašně zvědavý na vývoj
kauzy Parkanová, kde nešlo o sedm milionů, ale bezmála o tři čtvrtě miliardy
předraženého nákupu zbytečných  letadel Casa, jejichž nákup Parkanová podepsala
poslední den ve funkci.
Mám dojem, že kromě Ratha se nic jiného před soud nedostane.
Demokracie v podání českých politiků pláče. A čím dál víc.

Vladimír Kapal

Klausova amnestie dává velkou logiku

Před zhruba rokem jsem psal, že centrum moci se pomalu přesouvá od vlády k mocným a velmi bohatým šedým eminencím v pozadí. Dá se říci, že vláda už nemá téměř moc v ruce. Její moc vyplývala s tím, že disponovala mnoha věcmi, které mohla „prodat“ – a za to byla respektována i mafiemi v pozadí.

Zhruba poslední rok až dva je ovšem stát vykraden, a vláda posloužila mocným. Změnila zákony v jejich prospěch (fikce doručení, nebývalá volnost exekutorů, faktická nevymahatelnost práva a spravedlnosti pro prosté občany, církevní restituce, …) a vláda už operuje jen s několika posledními kartami:
Komu předá celé zdravotnictví: Chrenek, zbývá jenom uměle zkrachovat Všeobecnou zdravotní pojišťovna a pak podle zákona spadne Chrenkovi celé zdravotnictví do klína, zbytek už si zařídí sám. Schválili mu nestandarně mnoho věcí, které byly za hranou zákona různými kličkami. Aby mu lidé neutekli poté co VZP spadne do klína podle zákona jeho pojišťovně, omezili možnost změny lékařů, stejně jako další. A jako dárek mu přidali popplatky, které mírně zvýšili.
Pak je tu ČEZ, kde jsem slyšel, že se nenápadně rozprodávají akcie. Zde zřejmě dojde k předání tajně a nenápadně tichou cestou.
Máme tu důchodový systém, který je zlatou slepicí. Pokusy předat vše k vytunelování do soukromých penzijních fondů byla řada a stále se snaží.
Tak by se dalo pokračovat.
Podstatné je, že poslední dva roky se těžiště moci silně přesunuje do šedých eminencí mimo vládu (ne že by tam nebylo, ale moc vlády zřetelně slábne a moc lidí vzadu roste).
Nepohodlní z vlády jsou zavíráni. Viz Rath apod. Lid měl/má radost z toho, že na politiky je metr, ale na skutečné zločince metr není. Ovládnutí policie a částečně soudů je nyní využíváno jako nástroj pro likvidace těch, které šedým eminencím vstoupí do cesty. A zároveň dají falešnou situaci lidu, že začíná spravedlnost i na mocné – stejně falešnou jako Havel dal naději na demokracii a lepší život.
Kalousek to pochopil. Přepsal svůj veškerý majetek na manželku a rozvedl se. Nebojí se, že by ho manželka o majetek připravila, v minulosti dokázal mít metody i hodně drsné (záhadná úmrtí?), takže manželka si to určitě nedovolí.
Klaus nyní amnestií zrušil vyšetřování, které vadilo mnoha lidem v pozadí. A také ochránil sebe. Tedy odstranil hrozbu skutečné moci mimo vládu v pozadí.
Ostatně Klaus milosti dával převážně podvodníkům a defrandautům.
Klaus pouze pomáhá dokončit proces. Ochránil skutečné šedé eminence, kteří se těžko mohli stát mocnými poctivou cestou. Tím je přikryl a zakryl k nim cestu. Jistě nezůstane bez odměny.
Pouze probíhá proces – předání majetku a moci mocným mimo vládu. Jejich ochrana mnoha novými zákony, které zaručují jejich klidné spaní i nerušené
tunelování, kradení a vykonávání moci. Tento proces je na pozadí mnoha tisíců událostí ve vládě. Mnoha podivných zákonů. Mnoha podivných akcí. Je to válka mnoha drobnými bitvami a tahy. Klausova amnestie byla jenom jedním tahem na celé šachovnici. Každým tahem je předán kousek moci šedým eminencím v pozadí, nebo kousek majetku, nebo nějaký penězovod, nebo zákonem zrušena další možnost, jak je potrestat či na ně dosáhnout.
Občas to ruší zbytečně aktivní zahraničí, například Švýcarsko se začalo nechutně montovat do MUS. Nebo Pítr. Alespoň tam se dalo zdržovat a nakonec prošvihnout lhůty. Ale je to nepříjemné a vyvolává to zbytečné otázky mezi lidmi.
Záměrným pokračováním tohoto procesu je také dostat lidi do stavu, kdy budou na hranici uživení se. Budou mít spousty starostí jen o holý život. Zadlužování státu, neschopnost dosáhnout spravedlnosti, exekuční orgie, podporování kriminálních živlů jednak pozitivní diskriminací, jednak pořádnou tahanicí po soudech každého, kdo se opovážil bránit obviněním z překročení nutné obrany, rasismu či neonacismu. Dále rozbíjením co jde.
Dále rozeštváváním lidí proti sobě. Mladých vůči starým. Podnikatelů vůči zaměstnancům. Antikomunismem a bojem proti komunismu v době, kdy žádné osobní riziko nehrozí, ale je to hezká póza. Rozeštvávají se muži proti ženám co to jde. Atd.
Nicméně toto už přesahuje rámec jediného tahu na šachovnici – Klausovy amnestie, mimochodem geniálního tahu, pokud bychom to četli v detektivce.
Klausova amnestie nedává téměř žádný smysl, pokud se posuzuje jako ojedinělý krok. Nebo srovnává s osobou Klause – zde dokonce vypadá amnestie jako totální zmatení, kdy Klaus dělá něco jiného, než poslední roky dělal. Nicméně v celém kontextu celého procesu předávní moci do šedých eminencí a přeměny vlády pouze na pimrlové divadélko bez významu pouze aby si občané užili hry s tím, že stále považují vládu za centrum moci – to dává velký smysl. Klaus není osamocený člověk, sólista, Klaus hraje s velkým orchestrem. A tam to smysl dává.

Miloslav Ponkrác http://www.zvedavec.org/komentare/2013/01/5272-klausova-amnestie-dava-velkou-logiku.htm